Vstup do zahrad je možný z terasy před I. hradním nádvořím (z Nových zámeckých schodů), z vyhlídky na Opyši a z III. nádvoří Plečnikovým tzv. Býčím schodištěm z r. 1922.
První zahradou při vstupu z Nových zámeckých schodů je zahrada Rajská o výměře 0,38 ha. Vznikla roku 1562 na příkaz arcivévody Ferdinanda Tyrolského (syna Ferdinanda I.) jako jeho soukromá zahrada navezením několika tisíc fůr zeminy. Jeho osobním lékařem a dobrým rádcem v botanice mu byl Petr Ondřej Matthioli, známý autor rozsáhlého Herbáře. Za Rudolfa II. zahradu zdobila voliéra, lázeň a věž pro trubače. Po jejím zboření byl za císaře Matyáše v r. 1614 vystavěn kruhový renesanční pavilonek s věžičkou, dodnes dochovaný, s nástěnnými malbami od Josefa Navrátila z r.1848 a s dřevěným stropem, vymalovaným 39 znaky zemí, jimž císař vládl.
Pod altánem zřídil arch. Josip Plečnik vyhlídkovou terasu, na které je umístěna socha Dobrého pastýře od Josefa Kalvody z r. 1922. O rok dříve vzniklo monumentální kaskádové schodiště ze žuly, pod nímž je dekorativní mísa z jediného kusu mrákotínské žuly (též dle Plečnika). Má průměr 430 cm, výšku 180 cm váží 50 tun. Za ní můžeme vidět obrubu staré barokní fontány z r. 1730. Napravo od Plečnikova schodiště je nejstarší dřevina hradních zahrad stálezený tis červený, měřící 245 cm na obvodu ve výšce 35 cm, jehož stáří se odhaduje na 400 let.